Jak prožívat vděčnost aneb rozdíl mezi děkuji a opravdovou vděčností

Vděčnost je velmi populární téma. Chcete vědět, jak ji opravdu prožít tak, aby byla léčivá a nebylo to jen házení slovy?

Nejdříve troška zamyšlení. Co myslíte, že se stane s Vaším životem, když budete opravdu prožívat vděčnost a rozdávat lásku, protože ta k ní neodmyslitelně patří?

Vděčnost udělá Vás i Váš život krásnější

Taky jste si někde přečetla: Projevuj vděčnost. Děkuj! Já ano, je toho plný internet. Tak jsem „valila“ samé: „Děkuji vesmíre za to i ono…“ a ono se dlouhou dobu nic nedělo.

A pak najednou přišla změna. Místo děkování jsem začala prožívat vděčnost. Často beze slov.

Vděčnost je prožitek. Ne slovo. A s prožitkem přijde pochopení, že vše je dobré tak jak to je. Že život je perfektní právě tady a teď. Vděčnost je, že si něčeho vážím a oceňuji, že to v mém životě je.

Pokud budete chtít, vždy můžete najít něco, co lze ocenit a vážit s toho. Rodinu, zkušenosti, střechu nad hlavou, přátele….

Jen si to potřebujeme uvědomit a podívat se ze správného úhlu pohledu.

 Vděčnost pomáhá přijímat sama sebe i ostatní. Věci i lidi, události a zážitky, minulost i budoucnost. Přijmout, ocenit, pokud je potřeba, tak odpustit, milovat a prožívat vděčnost. Sama jsem „na cestě“ a vím, že se vždy najde něco, co můžu ocenit.

Takže pojďme na to. Tady je

Návod na vděčnost:

Vděčnost není slovo. Dokonce ani ne slovo „Děkuji“. Vděčnost je prožitek. Pocit. Vibrace.

Stalo se Vám někdy, že jste o něco přišli a teprve potom jste si uvědomili hodnotu toho, co už není, co je pryč ? Bývalá láska, vztah s kamarádkou, to místo a atmosféra města, kde jste dříve bydleli…

Mně ano. Proto si vážím i  „obyčejných“ věcí a hodně oceňuji a děkuji. Dřív by mě ani nenapadlo do svého Sešitu vděčnosti psát takové věci, jako ocenění za to, že mám všechny končetiny.

 

sesit-vdecnosti2_andel

 

Potom ale mé babičce ze zdravotních důvodů uřízli nohu a já cítila obrovskou bolest. A také vděčnost, že mám obě nohy.

Do té doby jsem nedokázala procítit vděčnost tak nějak hluboce.

Zpětně mi to přijde, že to nebylo to pravé, opravdové. I když jsem se snažila….  Ano, děkovala jsem běžně, děkovala jsem za veškerou pomoc a podporu, které se mi dostávalo. Děkovala jsem za to, že mám děti, pastu na zuby, peníze a jídlo… Ale prožitek nebyl tak hluboký, jak tomu začalo být později.

Operace babičky byla spouštěcím mechanismem hluboké vděčnosti. Přestala jsem děkovat jen slovně a začala prožívat vděčnost. A život je tak nějak jiný. Hlubší, voňavější, barevnější, harmoničtější, klidnější, láskypnější…. a Živější.

Ze života se stal ŽIVOT

A jak to máte Vy, prožíváte vděčnost nebo děkujete?

Pojďte si to prožít a začněte hned teď. Oceňte a prožijte vděčnost alespoň za tři věci ve svém životě. Prožijte znamená, že to nebude: Díííky živote, že si můžu každé ráno ošmrdlat zuby… A fajfka, splněno.

Ale- že si například nejdříve představíte, co by bylo, kdybyste tu věc/člověka/schopnost/, za kterou chcete prožít vděčnost, nebo co chcete ocenit, neměli.

Například vděčnost za teplou vodu prožijete nejlépe po sprchování studenou vodou.

Vděčnost za nohy prožijete tak, že si jednu nohu přivážete k zadku a skáčete o jedné noze. (Pozor, je to nebezpečné! Nezkoušejte bez použití holí! Večerní otlaky v podpaždí Vám neskutečně pomůžou v pochopení a prožití vděčnosti za to, že normálně chodíte a máte dvě nohy. Nemáte-li po ruce hole, zkuste raději šoupat se celý den po zadku po podlaze nebo na jezdící židly (variace na vozík).

Zajímavé by také mohlo být zakrýt si na celý den (ne jen na dvě sekundy) jedno oko.

Nebo: Dnes cítím vděčnost za to, že mám obočí a vlasy. Protože hádejte, co by bylo, kdybych je neměla? Ano. Měla bych s největší pravděpodobností rakovinu.

Ups.

To mění úhel pohledu a kvalitu prožitku, že?

Je potřeba to prožít, ne jen říct. Pak automaticky přichází vděčnost za životní energii, za to, že vůbec můžu pracovat, za to, že můžu jíst, co chci… atd.

 

Přichází prožitek vděčnosti. A pak se začnou dít ve Vašem životě zázraky. Změní  to Vás i Váš život.

S vděčností

Helena Krátká

P.S: Pořiďte si krásný sešit, do kterého si budete psát své vděčnosti. Ve chvílích, kdy nejste úplně ve své kůži Vám pomůže nahlédnout do něj. Až si přečtete, co jste si do něj napsala, zvedne Vás to nahoru. 🙂

P.P.S: Vděčnost je sama o sobě léčivá. A to, že urychlí plnění Vašich snů a přání, je ještě bonus navíc.

Helena Krátká
Miluji lidi a vedu je k objevení vlastního kouzla a poznání, že opravdové štěstí přichází, když vím kdo jsem, vím, co chci a jdu za tím. Pokud si toto stanovíme a změníme to, čemu věříme, změní se celý náš život. S nadšením pomáhám lidem tyto změny realizovat. Velké i malé, krok za krokem, blíž a blíž k ideálu, jakým chce člověk být, bez ohledu na to, kým je dnes.Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře